Zlatý střed

"Nikdo nemá důvod být podřídivý"

"Nikdo nemá právo být nadřazený"


Co dnes vládne světu?

Pokora, skromnost,

či snad ego v rozletu?


Vždyť velkou osobností se stane ten,

kdo tyto dva dary přijme za své,

tím najde cestu z egoismu ven

a najde i své srdce šťastné.


A co Vy stále podřídiví,

proč svou hlavu skláníte?

Na zemi ke hledání nic není,

tak proč se změnám bráníte?


Hrdě vztyčte svoji bradu

a směrem přímým vyjdete,

dám Vám tuto dobrou radu,

pak Zlatou bránu najdete.


Jaký by byl tento svět,

kdyby všichni ve svém středu byli?

Kdyby všichni našli Zlatý střed

a změnám se už nebránili.


Spokojenost totiž člověk nachází,

když se v pomyslném středu nachází.

Proto žádnou nadřazenost ani podřídivost,

za vším je jen sebelítost.


Tak mnoho štěstí při hledání,

milý pane, milá paní.



Pár slov k básničce:

Podřídivost a nadřazenost je ve smyslu mezilidského jednání člověka k člověku, nikoliv ve smyslu zastávání nějaké funkce.

Jedna nerovnováha dává příležitost ke vzniku druhé nebo ke sváru.

Každý den se snažit rovnat do pomyslného středu mezi oběma extrémy.


Další informace zde:

https://www.novaduchovnicesta.cz/komunikace-na-ndc-iii/souvislost-nadrazenosti-a-prilisne-podridivosti/


Duchovní komunikace k básni:

20-21.11.2019

TM:

Přírodo, prosím o informaci k této básni a proč by za vším měla být sebelítost?

Příroda:

Pokud se bytost nachází v nevyváženém stavu k ostatním, tak je určitým způsobem vychýlená a tím se pokřivuje celé její okolí a to je třeba napravit. Napravit se to dá jedině tím, že vy sami začnete hledat chyby nikoliv vně, ale především sami v sobě. Nic se nikomu neděje náhodou a je třeba být otevřený změnám. My vás z duchovního prostoru můžeme podpořit a nasměrovat, ale změna musí proběhnout především ve Vás, ve Vašich životech a ve Vašich návycích. Dokud nesrovnáte sami sebe do pomyslného středu okolo 50:50, pak jsou určité možnosti Vašeho života zde na Zemi omezené a zůstanou tak do té doby než tento kritický bod v sobě dokážete překonat. Toto jsou zákony na této planetě a tohoto Vesmíru a ty v budoucích časech už nelze obejít, byť se to zatím ještě některým více zatemněným jedincům daří, ale i to jednou skončí.

TM:

Ještě k té sebelítosti Přírodo?

Příroda:

Příčinu vnímám ve vaší minulosti, kde se děly mnohdy až děsivé věci, které vyklonili bytost do jednoho nebo do druhého extrému, podle tehdejšího způsobu fungování a jak se bytost propadala do nižších a nižších světů, tak se situace tolikrát opakovala, až doslova "zkameněla" v tomto svém jednání. Nicméně vše se dá vytrvalou prací a postupným vzestupem zpracovat a když se všechny nebo větší část těchto vad rozváže, tak bytost najde na své pomyslné duši klid, najde tak pomyslný střed mezi oběma nevyváženými vztahy sebe vůči ostatním.

Sebelítost značí, že ji někdo nějakým způsobem velmi ublížil a to ji natolik rozhodilo, že nejen mnohdy nezvládla svůj život, ale že ji to doslova překlopilo do temna, do temného fungování vůči těm, kteří se na ni nějakým způsobem provinili a mnohdy i nadále proviňují. Nic není náhoda, ani to, že někdo někdy někoho stírá nebo je na něj naštvaný, ale trvalým vzestupem, trpělivou prací a s doporučenými instrukcemi lze všechno vyčistit a rozvázat.

TM:

Děkuji Ti Přírodo.


20.11.2019, Tomáš Martínek