O prasátku
"Zájem o vyšší pravdu."
Povím vám děti pohádku,
o jednom chytrém prasátku.
...
Tohle malé prasátko,
stále by si jenom hrálo,
však povyrostlo zakrátko
a ztrácelo co mělo rádo.
Odložit už lopatku,
na záda vzít brašničku,
z pískoviště vyběhnout
a navštívit školičku.
Učit se přece musíme,
abychom se dozvěděli,
co všechno ještě nevíme,
aby nám tam pověděli.
Prasátko se učilo,
mnoho věcí zajímavých,
však o životě tak málo,
snad mohlo by je samo najít.
Učí brambory se počítat,
jak šrot správně namíchati,
však o životě ani muk,
to tam mohli přimíchati.
Nedali a nedají,
sami v kruhu pobíhají,
sem tam ho i rozšíří,
většinou však upadají.
Prasátko však našlo cestu,
pomohli mu na ni jiní,
předá kompas, přidá kresbu,
tím celou pravdu, odhalí ji.
Pravda bude předána,
ať už někdo, chce či nechce,
dnes otevřela se brána,
co dříve ztuha, teď jde lehce.
V nové době úkol všech,
naučit se spolu žít,
vytlačit temno ze světa,
i projevů svých.
Světlo přeje mnoho zdaru
a oči opět otevřené,
jen tak najdeš Zlatou bránu
i dary svoje vytoužené.
Více informací o duchovní cestě člověka:
https://www.novaduchovnicesta.cz/informace/a3b-tri-ruzne-varianty-duchovni-cesty/
Člověk jde jednou z těchto tří cest, ať už vědomě či nevědomě. Přijde mi vhodnější vědět kudy jdu, pokud chci v životě někam dojít.
10.2.2020, Tomáš Martínek