Na paloučku

"Domov s velkým srdcem na dveřích."



Na pasece mýtina,

dívenka pod stromem jablka sbírá,

poblíž má i jelena,

rytíř z povzdálí se dívá.


Sleduje tu čistotu,

sleduje i každý pohyb,

v tom se jelen otočil,

přímým směrem k rytířovi.


Dívenka se zalekla,

však po chvíli poznala,

že s jelenem jsou přátelé,

ač rytíře neznala.


To on je svedl na palouček,

rytíř z koně sesedá,

do pokleku dvoří se ji,

ať se dívka neleká.


Viděla na něm spoustu šrámů

a hned se léčit ujala,

on v sobě city nepoznané,

až jej něha dojala.


Bílý její kapesník,

čirá voda, rudá krev,

těžké jizvy v obličeji,

na krku i na zádech.


On vracejíc se z velké dálky,

když těžkou zbroj mu sundala,

pak do země ji zakopali

a ona za něho se vydala.


Oba v sobě city nepoznané,

mnoho něhy, lásky v nich,

na mýtině si postavili,

domov s velkým srdcem na dveřích.




25.3.2020, Tomáš Martínek