Kolektivní

Temné síly rády vráží do kolektivů klíny ...

... někdo se jim propůjčí někdo nikoliv.


Řekl bych, že ti trochu vadíme,

jak ti život sladíme.


Však tento svět už patří nám,

tvůj původ je jen světa klam.


Již známe tvoji tvář,

už se nikam neschováš.


A vím jak jsme ti trny v oku,

když stojíme bok po boku.


Cíl máš jasný, rozhašteřit, rozložit,

do hrobu nás uložit.


Hraješ si s námi s našimi slabostmi,

ty z rovin Světla, prosím Tě odpusť mi.


V jednotě se síla skrývá,

rozmanitost náš záběr rozprostírá.


23.10.2018, Tomáš Martínek